2. Chci založit agrolesnický systém

Úvod:

Založit agrolesnický systém není jen o výsadbě stromů. Zásadním krokem je pochopení potenciálu a omezení pozemku, na kterém chcete hospodařit. Kvalitní analýza vám pomůže předejít chybám, které se později špatně nebo draze napravují.

Před založením agrolesnického systému je třeba znát vlastnosti daného pozemku, protože každý pozemek je jiný, jak svou polohou, tak půdními vlastnostmi nebo hladinou spodní vody. Při znalosti klimatických, půdních a dalších podmínek můžeme zvolit vhodný agrolesnický systém pro daný pozemek a vybrat dřeviny nároky vyhovujícími dané lokalitě. Výsledkem bude prosperující agrolesnický systém, kde dřeviny i zemědělské plodiny dosahují dobrých produkčních parametrů a zároveň plní svoje mimoprodukční funkce.

V celém textu používáme označení pozemek, ale v případě, že chcete čerpat dotaci, orientujte se podle dílů půdních bloků (DPB) v LPIS! Velikost agrolesnisnického systému (ALS) pro dotaci se počítá dle velikosti DPB. Pokud chcete sázet menší ALS, je třeba vyříznout nový DPB.

Úvod Kde začít Co všechno o pozemku zjistit?Kde informace hledat Volba velikosti ALS Časté chyby Pracovní listy Test

Kde začít: první otázky

Než se pustíte do výběru a analýzy pozemku, položte si několik zásadních otázek:

Jaký je můj dlouhodobý záměr. Z jakého důvodu chci agrolesnický systém založit - omezení eroze, podpora biodiverzity, diverzifikace produkce, stín na pastvině, mám rád stromy, jiné?

Jaký mám časový a finanční rozpočet z pohledu nákladů na založení? Jsem kapacitně schopen zasadit 1 ha (100 stromů) nebo 10 ha (1000 stromů) agrolesnického systému?

Kolik mám kapacity na následnou údržbu?

Jaké jsou mé možnosti péče o ochranný pás dřevin
Jaké jsou mé možnosti péče o dřeviny - pravidelný řez, vyvětvování, ochrana
Jak mohu zajistit pravidelnou zálivku?

Je pozemek v mém vlastnictví nebo je pronajatý a musím tedy zajistit podporu vlastníka?

Na základě vyhodnocení svých možností, si vyberte pozemky, na kterých můžete uvažovat o založení.Nyní můžete přistoupit k analýze pozemků a poté zvolit ten nejvhodnější.

Co všechno o pozemku zjistit?

Lokalita a kontext

Nadmořská výška, expozice (jižní = více slunce, severní = chladnější)
Přístupnost pro techniku
Dostupnost vody
Blízkost jiných ekosystémů (les, louka, potok)
Orientace pozemku - v jakém směru povedou linie stromů
Velikost pozemku respektive dílu půdního bloku - budu sázet na celý DPB nebo rozdělit DPB na menší?

Půda

Typ půdy (jílovitá, písčitá, hlinitá)
Hloubka ornice
Obsah živin a organické hmoty (může pomoci půdní rozbor)
Eroze, zhutnění, voda na povrchu

Voda

Hladina spodní vody
Možnosti závlahy (studna, dešťovka, rybník)
Směr odtoku vody po dešti – kde teče, kde se drží

Slunce a stín

Denní pohyb světla po pozemku
Stín od okolních stromů, budov, svahů
Vyskytující se pozdní mrazy, mrazová kotlina

Vítr

Směr a síla převládajícího větru
Ochrana proti větru (větrolamy, terén)

Sklon a orientace

Sklon svahu (důležitý pro erozi i odtok vody)
Směr svahu (jižní svahy více vysychají, severní jsou chladnější)

Legislativa

Druh pozemku podle katastru (orná půda, trvalý travní porost, ostatní plocha…)
Ochranná pásma (vodní zdroje, el. vedení, silnice, další sítě pod zemí i nad zemí)
Meliorace
Chráněné lokality, Natura 2000, CHKO
Možnost realizace výsadby v případě, že pozemek není váš - úprava pachtovní smlouvy
Proběhly nebo budou probíhat pozemkové úpravy?

Kde informace hledat

V dnešní době lze celou řadu informací zjistit on-line v různých databázích. Je však třeba zdůraznit, že stěžejní je vždy samotný terénní průzkum a znalost pozemku při různých klimatických podmínkách, například při silných deštích nebo dlouhotrvajícímu suchu.

Charakteristika pozemku

V mapě zjistíme nadmořskou výšku, směr vrstevnic a zjistíme si tvar pozemku. V případě silvoorebného systému nám tyto charakteristiky pomůžou ve správném směrování linií stromů.

BPEJ

Ke správnému výběru dřevin nám poslouží pěstební rajonizace jednotlivých druhů dřevin, které udávají vhodné oblasti pro dosažení dobré produkce.

Bližší charakteristiky zjistíme podle jednotky BPEJ. BPEJ je bonitovaná půdně ekologická jednotka, která je definována 5 číselným kódem, ve kterém každá číslice vyjadřuje nějakou klimatickou a půdní charakteristiku.

Jak zjistíme BPEJ?

Každý zemědělský pozemek má stanovenou BPEJ v katastru nemovitostí. Pokud si náš pozemek vyhledáme v aplikaci nahlizenidokn.cuzk.gov.cz/, najdeme ve spodní části výpisu o pozemku také seznam BPEJ. Na některých pozemcích může být více BPEJ.

BPEJ zjistíme také ve veřejném registru půdy LPIS, který je dostupný na mze.gov.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/.

Rozklíčovat kód BPEJ nám pomůže webová aplikace VUMOP, dostupná na bpej.vumop.cz. Pokud do vyhledávače zadáme svoji BPEJ, dozvíme se o pozemku veškeré údaje. Především vidíme klimatický region, hlavní půdní jednotku, sklonitost a expozici. V popisu půdní jednotky se také dozvíme například, zda je půda je půda trvale či periodicky zamokřená, což je pro výběr dřevin důležitá informace.

Eroze

Ohrožení pozemku jak vodní, tak větrnou erozí, je také podstatnou informací, kterou bychom o pozemku měli vědět. Vhodně vysazené agrolesnické systémy fungují jako dobré protierozní opatření. Pokud zjistíme ohrožení pozemku vodní erozí, měli bychom výsadby linií stromů orientovat po vrstevnici tak, aby umožňovaly přerušení délky svahu a přeměnu povrchového odtoku na podpovrchový podpořením zasakování. Při ohrožení pozemku větrnou erozí je pak vhodné orientovat linie stromů kolmo na směry převažujících větrů, aby plnily funkci větrolamů.

Ve webové aplikaci od VUMOP „Protierozní kalkulačka“ dostupné kalkulacka.vumop.cz zjistíme ohrožení pozemku vodní erozí. Když v levém menu výběru vrstev vybereme „Návrh DZES 5“, a dále si načteme v podkladových mapách „katastr nemovitostí“, uvidíme kategorii ohrožení pozemku vodní erozí dle kategorizace LPIS. Kde jednotlivé kategorie znamenají toto:

Dalším zdrojem pro informací o ohrožení pozemku erozí je také aplikace Půda v mapách mapy.vumop.cz, kde lze zobrazit také potenciální ohrožení větrnou erozí. V České republice převládá západní až jihozápadní proudění větru. Lokální větrné podmínky je však nejlepší definovat vlastním pozorováním.

ZCHÚ

Potřebujeme také vědět, jestli se náš pozemek nachází v chráněném území. To může být jednak velkoplošné chráněné území jako je chráněná krajinná oblast nebo národní park, ale také třeba území soustavy Natura 2000, jako jsou evropsky významné oblasti a ptačí oblasti. Dále se může nacházet v maloplošném chráněném území, jako PR, NPR, PP a NPP.

Pokud leží oblast v chráněných územích, dozvíme se to také v nahlížení do katastru nemovitostí, v části „Způsob ochrany nemovitosti“.

Mapu veškerých chráněných území najdeme v mapové části Ústředního seznamu ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny: drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?

Volba velikosti agrolesnického systému

Orientační doba výsadby - samotná výsadba ALS systému na DPB:

o velikosti 2 ha zabere cca 2 pracovní dny / 7 osob
o velikosti 15 ha zabere cca 8 pracovních dnů / 10 osob

Časté chyby při výběru pozemku a systému

Agrolesnictví není jediné schéma – existuje řada forem, které se liší podle místních podmínek:

Ignorování proudění vody → podmáčení / vysychání / mráz
Nevhodný výběr dřevin pro půdu/klima (viz další lekce)
Podcenění stínu v budoucnosti (stromy vyrostou!) → Výsadba příliš hustě
Nevhodná orientace pozemku
Slepé převzetí systému „od souseda“, bez přizpůsobení - každý agrolesnický systém je jedinečný, je třeba přizpůsobit konkrétní lokalitě a potřebám
Nedostatečné vyhodnocení časové náročnosti výsadby a následné péče

Závěr:

Dobře zvolený pozemek a velikost ALS je základ úspěšného agrolesnictví. Nejde o to najít ideální podmínky – jde o to poznat, co máte, a pracovat s tím chytře. V příští lekci se zaměříme na samotný návrh agrolesnického systému: jak ho nakreslit, jak si ho rozvrhnout a jak postupovat krok za krokem.