1. Co je to agrolesnictví (ALS)?

Úvod:

Agrolesnictví (zkráceně ALS, z anglického agroforestry) je inovativní způsob hospodaření, který spojuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí— ať už jde o pěstování plodin, nebo chov zvířat — na jednom pozemku. Nejde o novou myšlenku, ale spíše o návrat k využívání krajiny, jaké praktikovali naši předci po staletí.

V současnosti zažívá agrolesnictví renesanci díky své schopnosti diverzifikovat produkci (výnosy nejen ze zemědělské produkce, ale i ze dřevin) a poskytovat mimoprodukční funkce jako například zadržování vody v krajině, zvyšování biodiverzity, ochrana půdy nebo zlepšení mikroklimatu.

Úvod Základní principy Proč ALS dává smysl Typy systémů Typy výsadby ALS v českém kontextu Závěr Odkazy a dokumenty Test

Základní principy agrolesnictví

Stromy/keře

Jsou pěstovány v kombinaci s plodinami nebo pastvou. Mohou být pěstovány za různými hlavními účely:

produkční (dřevo, štěpka, ovoce, ořechy),
ochranné (větrolamy, protierozní pásy),
ekologické (útočiště pro opylovače a jiné živočichy)

Zemědělské plodiny

Pěstování zemědělských plodin (obilí, olejniny, zelenina, pícniny apod.) probíhá mezi dřevinami. Díky stínění, úpravě mikroklimatu a lepšímu zadržování vody může mít pěstování v ALS dokonce vyšší výnosy, zejména dochází ke zkvalitnění produkce.

Zvířata

Mezi stromy se mohou pást také hospodářská zvířata – například ovce, krávy, prasata nebo drůbež. To přispívá k přirozenému koloběhu živin a zvyšuje komplexnost systému.

Tyto prvky jsou prostorově a časově integrované – znamená to, že na jednom pozemku probíhají různé činnosti zároveň (např. stromy a plodiny).

Proč agrolesnictví dává smysl?

Agrolesnictví přináší řadu výhod jak pro zemědělce, tak pro krajinu:

Zvýšená odolnost vůči klimatickým výkyvům

Stromy chrání půdu před větrem a vysycháním, tlumí extrémní teploty a pomáhají zadržet vodu v půdě a významně snižují vodní erozi.

Ochrana a zlepšení půdy

Kořeny stromů pomáhají snižovat erozi, zvyšují obsah organické hmoty, podporují mikrobiální život v půdě a zlepšují provzdušnění půdy.

Podpora biodiverzity

Agrolesnické systémy poskytují útočiště pro ptáky, opylovače, hmyz i drobné savce. Tím se zvyšuje přirozená rovnováha a snižuje potřeba chemické ochrany. V krajině mohou fungovat také jako biokoridory a zlepšovat prostupnost krajiny.

Diverzifikace příjmů

Kombinací více produkčních složek (plodiny, dřevo, ovoce, zvířata) zemědělec snižuje závislost na jediné komoditě a tím i riziko ekonomických ztrát.

Ochrana plodin a zvířat

Stromy chrání plodiny nebo pasoucí se zvířata před extrémními výkyvy počasí. Např. před silným deštěm nebo sluncem.

Typy agrolesnických systémů

Agrolesnictví není jediné schéma – existuje řada forem, které se liší podle místních podmínek:

Silvo-pastevní systémy

Kombinace stromů a pastvy zvířat.

Silvo-orebné systémy

Kombinace stromů a pěstování plodin.

Agrolesnictví na okrajích polí

Výsadba větrolamů, remízků, mezí.

Lesní zahrady (forest gardens)

Vícevrstvé systémy s ovocnými stromy, keři a trvalkami.

Agrolesnictví ve městech

Výsadba stromů a komunitní zahrady v městském prostředí.

Typy výsadby

Střídání úhoru

Tento systém spočívá v tom, že část pole je ponechána ladem (úhor) a další roky se střídá s aktivním zemědělským využíváním. Úhorová plocha bývá zatravněna nebo osázena vegetací zvyšující biodiverzitu.

Hraniční výsadby

Stromy nebo keře se vysazují po obvodu pozemku nebo parcely. Tvoří přirozenou hranici, větrolam, biokoridor a zároveň zlepšují mikroklima. Používají se hlavně ke stabilizaci krajinných prvků a ochraně půdy.

Větrolamy

Jedná se o liniové výsadby stromů a keřů, obvykle v několika řadách. Jejich hlavní funkcí je snížení rychlosti větru, ochrana plodin před vysušováním, omezení eroze a vytvoření vhodnějších podmínek pro hospodářská zvířata i biodiverzitu.

Stromy na orné půdě (rozptýlené)

Jednotlivé stromy nebo menší skupiny stromů jsou rozptýleny na orné půdě v řídkém sponu. Vhodné pro kombinaci s produkčními plodinami, poskytují stín, podporují půdní život a mohou sloužit jako zdroj ovoce či dřeva.

Stromy na orné půdě (hustší)

Jde o hustší rozmístění stromů na orné půdě, někdy v náhodném nebo mírně strukturovaném vzoru. Posilují ekologické funkce – zadržení vody, biodiverzitu, útočiště pro opylovače. Plodiny se pěstují mezi stromy nebo v jejich blízkosti.

Propojené živé ploty

Síť živých plotů, která propojuje jednotlivé části krajiny. Vznikají biokoridory pro volně žijící živočichy, brání erozi, stabilizují mikroklima a zvyšují ekologickou konektivitu. Vhodné pro dlouhodobé obnovy krajiny.

Agrolesnictví v českém kontextu

V České republice bylo agrolesnictví dlouhou dobu opomíjeno. Dnes však získává pozornost díky svým environmentálním i ekonomickým přínosům. Zároveň vznikají první pilotní projekty a výzkumné iniciativy, které sledují jeho uplatnění v praxi.

Zákonná opora agrolesnictví se zlepšuje, i když je stále v procesu vývoje. Důležitým milníkem bylo například zařazení ALS do Společné zemědělské politiky EU pro období 2023–2027 jako uznatelného způsobu hospodaření s možností dotací.

Závěr:

Pro koho je ALS vhodné?

Farmáře

hledající udržitelnější a rozmanitější formu hospodaření.

Majitele půdy

kteří chtějí obnovit krajinu a zlepšit půdní úrodnost.

Obce a města

usilující o zelenější infrastrukturu.

Jednotlivce i komunitní projekty

zaměřené na soběstačnost a klimatickou odolnost.

Ve své podstatě je agrolesnictví o spolupráci s přírodou, nikoliv proti ní. V dalších lekcích se podíváme na konkrétní příklady agrolesnických systémů, jejich návrh, zakládání i péči o ně.